Hlavní stránka Klubu Hanoi
Hlavní stránka Klubu Hanoi
Hlavní stránka Klubu Hanoi
Mapa stránek  -  Fonty  -  RSS  
 
 

Vietnamci v ČR

Prostředníci mezi námi

Martina Křížková
07.02.2012

První generace potomků vietnamských přistěhovalců v Česku dospěla. Už se tu narodili nebo sem přijeli jako malí. Často dosáhli na vysokoškolský titul a nyní hledají zaměstnání.

"Chápu, že je to možná pro mnohé z vás šok, nebo prostě "jiné", ale co jste čekali? Od naší generace. Žijeme tu celý život. Prošli jsme si to tu stejně jako každý jiný, jen s tím rozdílem, že známe ještě jeden jazyk a jinou kulturu. Tak proč bychom nemohli dělat to, co jiný Čech." Takto emotivně reagoval letos v únoru v diskusi pod článkem na Aktuálně.cz o náborech studentů mezi minoritami na policejní akademii ve Vyškově mladík, jež si na facebooku říká Honza Trang. A pokračoval: "Většina mých vietnamských známých úspěšně dostudovali, studují, nebo budou studovat vysokou školu, a co čekáte, že budou dělat potom? Otevřou si krámek? Na to přeci žádný titul nepotřebujeme."

Vzrušení, které fotografická reportáž o budoucích policistech mezi diskutujícími vzbudila a na které Honza Trang odpovídal, ale ukazuje, že se zaměstnáváním mladých Vietnamců v Česku, to zatím není tak jednoduché.

Žádné zkušenosti

Mladí Vietnamci, kteří nyní dospívají, přijeli do Česka jako malé děti nebo se tu už narodili. Chodili do českých škol a obvykle i dobře prospívali. Nyní jsou ve věku, kdy si začínají hledat práci. V "běžných" zaměstnáních ale k nalezení spíš nejsou. Pokud nezamíří do zahraničních firem, pracují v sekcích pro vietnamské zákazníky, nabízí servis Vietnamcům nebo učí Čechy, jak třetí největší minoritě v zemi porozumět."Jsme generace mezi," říká dvadvacetiletá Trinh Thuy Duong o sobě a svých vrstevnících. Na jednu stranu mají ještě splňovat "vietnamská" očekávání komunity, ve které vyrostli, na druhou se etablují v majoritě, která ovšem s nimi (pokud nepočítáme večerky a montovny) nemá zkušenosti, alespoň ty pracovní ne.

Zlaté dno

Rodiče do Česka přišli většinou kvůli zlepšení ekonomické situace. Prostor se jim otevřel v maloobchodě, tak ho také využili."Nepřišli se sem bavit," podotýká student vietnamistiky Mai Ngoc Minh. Tvrdě pracovali a nyní chtějí, aby jejich děti nemuseli dělat to samé. "Chtějí, abychom uspěli, dostali se co nejvýše a nemuseli se živit manuální prací jako oni," vysvětluje Trinh Thuy Duong. Ve vietnamských rodinách se proto klade důraz především na vzdělání. Rodiče ovšem také touží, aby si děti zvolily povolání, které jim zaručí určitou perspektivu za jakýchkoliv okolností. Je to jakási sofistikovanější obdoba českého řemesla, které má zlaté dno.

Ve Vietnamu jsou zaměstnání, která jsou považována za prestižní a jiná méně. Věnovat se obchodu, právům nebo medicíně je hodno ocenění. Zato například umělecké profese patří na pomyslné spodní příčky společenské hierarchie. Mladí Vietnamci v Česku tak směřují především na obchodní a technické školy (v Praze typicky Vysoká škola ekonomická či ekonomické obory na "zemědělce" a České vysoké učení technické). V kurzu jsou též pochopitelně práva a medicína. Kdo chce studovat dle své volby, může v rodině docela narazit.

S komunitou "for ever"

Kromě tradic, ale ovlivňují u mladých Vietnamců vstup na trh práce i čeští zaměstnavatelé. "Nejsou zvyklí zaměstnávat cizince," říká Trinh Thuy Duong. Zaměstnavatelé podobně jako vietnamští rodiče hledají jistotu a první generace vietnamských vysokoškoláků je pro ně do určité míry malou neznámou. Pokud tedy Vietnamci po vysoké škole nezamíří do zahraničních firem, kde na cizince zvyklí jsou, obvykle se soustředí na podnikání či služby, které nějak souvisí s životem komunity. Zjednodušeně to znamená, že kdo vystuduje například informační technologie, nabízí pak správu sítí u vietnamských firem.

Trinh Thuy Duong i Mai Ngoc Minh, kteří zatím mají oba trochu jiné ambice, se shodují také v tom, že pracovat pro komunitu je pro mladé v mnohém i jednodušší. Naráží na fakt, který pojmenovává jejich vrstevník Hoang Do Duy: "Vietnamci v práci často "bojují" se stereotypy u spolupracovníků. Nutí je pracovat buď málo, aby se nezvyšovaly normy, nebo naopak více a za ně, a čeští šéfové se jich pak většinou nezastanou."

Prostředníci

Mimo práci v komunitě a "klasické" zaměstnání se ale otvírá pro Vietnamce ještě jeden specifický obor podnikání. I když jsou třeba čeští zaměstnavatelé z nové kvalifikované pracovní síly zatím trochu bezradní, o jedno mají zájem určitě: o prostředníky. Vietnamská komunita je v současnosti třetí největší menšinou v zemi. A určitě jednou z nejuzavřenějších. Velké i menší firmy si uvědomily, že jsou pro ně skvělým potencionálním odbytištěm služeb a výrobků. Sami se k Vietnamcům díky jazykové bariéře u generace "rodičů" ale neumí dostat. Zaměstnávají proto jejich děti. Mobilní operátoři tak již dávno mají v Česku vietnamské sekce, které "obsluhují" vietnamsky hovořící zákazníky a globální značkové nápoje do večerek nabízí mladí vietnamští "cesťáci". Prostředníky ale nepotřebují jen oni. Využívají je i úřady nebo neziskové organizace. Mladí Vietnamci tomu chtě nechtě přizpůsobují i své ambice. Trinh Thuy Duong sice při škole pracuje v pražské právní kanceláři, je ale zase zaměřená na Vietnamce. Mai Ngoc Minh přednáší na školách o vietnamské kultuře a Hoang Do Duy poučoval o tomtéž policisty.

Jak na to

"Myslím si, že se to rychle změní, bude stačit pár let a všichni si zvyknou, komunita se více otevře, děti začnou studovat i jiné obory a podaří se jim proniknout i do dalších  zaměstnání," věří Trinh Thuy Duong. Jestli ale i mimo vietnamskou komunitu budou v Česku brzy pracovat vietnamští lékaři, právníci a policisté, jak doufá Honza Trang z úvodu textu, je otázka. Podle Hoanga Do Duye bude záležet především na tom, zda se podaří Vietnamcům vystoupit ze stínu prodejců z večerek či dělníků z fabrik. Na to musí být připraveny obě strany. "Některé země ti  dovolí být emancipovanou menšinou, a tudíž děti mají pocit, že můžou dělat všechno, a věří, že se mohou normálně uplatnit. Vietnamská komunita v české společnosti emancipovaná není a vysoké sebevědomí nemá," říká Honag Do Duy.

 

Článek vznikl v rámci projektu Spokojené sousedství: česko – vietnamský integrační projekt nejen pro městskou část Praha Libuš. Projekt je spolufinancován obecným programem Solidarita a řízení migračních toků.

mkrizkova@klubhanoi.cz
Další články autora

Komentáře čtenářů

V čem je problém?

Petr P.08.03.2012

Zobrazit všechny komentáře | Přidat nový komentář

<< >>

 

Často kladené dotazy

Klub Hanoi nabízí doporučení a kontakty z oblasti nejčastějších dotazů na vietnamskou kulturu a komunitu v ČR.

Článek z rubriky "Vietnamci v ČR"

Informace ze světa Vietnamců v České republice. Kultura, novinky, rozhovory, studie.