Hlavní stránka Klubu Hanoi
Hlavní stránka Klubu Hanoi
Hlavní stránka Klubu Hanoi
Mapa stránek  -  Fonty  -  RSS  
 
 

Překlady z vietnamštiny

Chinh phu ngam - vietnamská klasika v češtině

P.K.
30.07.2010

Velmi nenápadně se nedávno na českou knižní scénu vloudil svazek nazvaný Nářky ženy, jejíž muž odešel do války, vydaný nakladatelstvím Protis. Jako autor básnického textu je uveden Đặng Trần Côn, jako překladatel Antonín Kolek. Sympatický sešit podlouhlého formátu má 42 stran a řadu ilustrací převzatých z tradičních vietnamských dřevořezů. Nenápadnost by však neměla zakrýt skutečnost, že se tu setkáváme s důležitým dílem starší vietnamské literatury.


Rozloučí se kdy čírky v údolí?
Vlaštovky na střeše, což nejsou navždy sdruženy v houfu?
Vrba a leknín, jsou to jen rostliny, a přece
dva květy vrby se hledají,
dvě lodyhy leknínů mají týž kořen.
Pane můj, ve svém budoucím životě nechci být člověkem.
Chtěla bych být jen s vámi
jak párek ptáků spojujících svůj let,
nebo dvě rostliny objímající se stonky.

Jeden z nejoblíbenějších vietnamských literárních textů, Chinh phụ ngâm (což by se doslova dalo přeložit jako "Nářek bojovníkovy ženy"), má vlastně dvě podoby. Tu první mu dal původní pisatel, Đặng Trần Côn (1710-1745), který nejdříve napsal tuto lyrickou báseň v klasické čínštině – měla 475 veršů. Skutečnou popularitu mezi Vietnamci však zjednal tomuto textu teprve jeho překlad do tzv. jižních znaků, tedy do vietnamštiny. Jeho autorkou byla Conova současnice, Đoàn Thị Điểm (1705-1748), a v její versi, možná spíše variaci, má báseň celkem 412 veršů. (Zmiňme jen na okraj, že autorství v tomto případě bývá někdy zpochybňováno.) Oba autoři byli Vietnamci, oba texty vznikly na vietnamské půdě – nic na tom nemění ani fakt, že obsah díla je v zájmu obecnějšího vyznění situován do čínského prostředí z doby Válčících států.

Zatímco klasická čínština zůstávala ve Vietnamu 18. století hlavním literárním jazykem, dá se říci, že právě Doan Thi Diem se díky této básni stala jedním z autorů, kteří započali zlatou éru klasických národních děl (mezi něž se zařadily např. epos Kieu či básničky Ho Xuan Huong) psaných už ve vietnamštině – tato éra se protáhla až do půle 19. století. Většina z této klasiky přitom může být rozdělena do dvou hlavních básnických žánrů, tak zvaných truyện (dlouhé epické básně) a ngâm (delší lyrické básně). S každým z těchto žánrů byla přitom ve vietnamštině spojena pevná literární forma. V případě ngâm, mezi něž patří i Nářek bojovníkovy ženy od Doan Thi Diem, šlo o čtyřveršové sloky s počtem veršů 7-7-6-8. Naopak původní, v čínštině psaná podoba této básně z pera Dang Tran Cona napodobovala formu starších čínských zpěvů a střídala krátké s delšími verši.

Chinh phụ ngâm náleží k velmi oblíbeným básním, jejichž veršům se mnozí Vietnamci učili nazpaměť – ovšemže ve versi vietnamské. Báseň vyjadřuje obecné pocity ženy, která zůstala opuštěna i s dítětem, neboť její muž, vzápětí po té, co teprve začali naplňovat společný manželský život, je nucen odejít do války s nejistou nadějí na návrat. Chinh phụ ngâm vyjadřuje stesk, bolest z odloučení, již osamocená žena cítí – bolest, kterou s ní sdílejí všechny další ženy, jejichž muži byli mobilizováni. Čas ubíhá, děti rostou, rodiče stárnou, střídají se už poněkolikáté roční období, ale konec války je v nedohlednu… Je celkem pochopitelné, že ve Vietnamu, který si byl své válečné zkušenosti nucen protáhnout až do sedmdesátých let 20. století, vždy rezonovala tato báseň velmi silně.

Antonín Kolek působil v letech 1959-60 jako lékař-neurolog v Československo-vietnamské nemocnici v Haiphongu, a díky svému zájmu o vietnamskou kulturu se seznámil i s tímto textem. (Mimochodem, Kolkovu tehdejšímu zájmu vděčíme i za sbírku tradičních vietnamských dřevořezů, které před lety vystavilo Náprstkovo museum.) Převedl ho ovšem do češtiny z francouzského překladu (Hoang Xuan Nhi, 1943) - ten pocházel z Dang Tran Conovy čínské, tedy původní verse.

Je přitom zajímavé, že Chinh phụ ngâm již vyšly česky dříve v jiném překladu, který paralelně s Kolkem podnikl Vladimír Knap. Lze jej nalézt ve 3. čísle revue Světová literatura z r. 1971 pod názvem Nářek bojovníkovy ženy. Rovněž Knapův převod vychází z francouzského překladu – bohužel, neuvedeného. Je nicméně zjevné, že v jeho případě jde o překlad vietnamské verse od Doan Thi Diem.

Český čtenář má tudíž vzácnou možnost nahlédnout do obou versí tohoto slavného textu, i když po prodělané cestě přes francouzštinu jde už v obou případech o dosti volné překlady původních předloh. Je to patrné mimo jiné i na členění básně, které se naprosto liší od vietnamských originálů, i na formě – oba čeští překladatelé použili volný verš. Jak navíc uvádí ediční poznámka u Kolkova překladu, jeho text je "na několika málo místech krácen pro přemíru zeměpisných názvů."

Kolkův překlad Nářky ženy, jejíž muž odešel do války je sice dílem zaujatého laika, avšak je z něj cítit překladatelská pečlivost (ostatně stačí zmínit rozmezí let, do nichž je překlad datován: 1965-73), a má i své nepochybné poetické kvality. Básnická síla původního textu zůstává zachována, a může nás oslovit i po dvou stoletích stejně silně, jako originál oslovil a oslovuje dál i vietnamské čtenáře. Je dobře, že jedno ze základních děl vietnamské literatury máme nyní k dispozici v knižní podobě.

 

Đặng Trần Côn: Nářky ženy, jejíž muž odešel do války. Nakl. PROTIS Romana Poláka, 2009. Cena 145,- Kč.

pk@klubhanoi.cz
Další články autora

Související stránky:

Další Kolkův překlad vietnamské klasiky: Nářky ženy z harému (22.10.2013)

Komentáře čtenářů

bez názvu

Hanja30.07.2010

Re: bez názvu

Roman Polák02.08.2010

spANFwPx

APeobsjSlx15.06.2011

qQk8ptbX7a

mhbFVZFGsPu12.01.2016

Zobrazit všechny komentáře | Přidat nový komentář

<< >>

 

Často kladené dotazy

Klub Hanoi nabízí doporučení a kontakty z oblasti nejčastějších dotazů na vietnamskou kulturu a komunitu v ČR.

Článek z rubriky "Překlady z vietnamštiny"

V této rubrice Vás budeme postupně seznamovat s dostupnými překlady vietnamské poezie i prózy.

Související stránky

Další Kolkův překlad vietnamské klasiky: Nářky ženy z harému