Hlavní stránka Klubu Hanoi
Hlavní stránka Klubu Hanoi
Hlavní stránka Klubu Hanoi
Mapa stránek  -  Fonty  -  RSS  
 
 

Vietnam

Počátky česko-vietnamských vztahů (1950-1959)

Šárka Martínková/Šimečková
16.04.2007

Pomineme-li v minulosti několik českých dobrodruhů zavítavších při svých cestách na území dnešního Vietnamu a české jezuity obracející na víru tamní obyvatele zejména v 17. a 18. století, ke kontaktům mezi našimi zeměmi do poloviny 20. století prakticky nedocházelo. Teprve vznik Vietnamské demokratické republiky v roce 1945 a poúnorový vývoj ČSR od roku 1948 přivedly oba státy díky obdobnému politickému zaměření k úvaze o možné spolupráci.

Časopis vydávaný československou ambasádou

Diplomatické vztahy s VDR navázalo tehdejší Československo 2. února 1950, jako čtvrtý stát po Číně, Sovětském svazu a Mongolsku. Pokračující válečná situace ve Vietnamu však znemožňovala vzájemné vztahy udržovat, a ani výměna diplomatických zástupců se tak neuskutečnila. První skupina pracovníků československého velvyslanectví nastoupila cestu do svého působiště v Hanoji až o čtyři roky později poté, co červencové Ženevské dohody ukončily válku v Indočíně a vláda VDR vytvořila ke zřízení zastupitelských úřadů ve své zemi vhodné podmínky. Československý velvyslanec Vladimír Knap předal pověřovací listiny presidentu Ho Či Minovi 30. prosince 1954, a tímto oficiálně zahájil nejen činnost našeho tamního velvyslanectví, ale také intenzivnější styky obou států. Vietnamské velvyslanectví v Praze bylo zřízeno rok nato.

Hospodářská a technická spolupráce

Československá vláda vnímala Vietnam jako zemi notně zajímavou, a to nejen pro jeho velké nerostné bohatství, ale i coby odrazový můstek k získání dalších trhů v Asii. ČSR se proto spolu s ostatními socialistickými státy aktivně zapojila do jeho obnovy a poválečné výstavby. Sami vietnamští soudruzi na severu očekávali pomoc ve všech oblastech, které by přispěly k překonání těžkostí poválečné situace a pomohly zajistit vítězství ve volbách, čímž by se zaručilo sjednocení celé země (dle Ženevských dohod mělo proběhnout v roce 1956, ale nestalo se tak). ČSR se zaměřila zejména na oblast tovární výroby, dopravy, zemědělství, obnovení těžby nerostných surovin a zdravotnictví, a angažovala se zde prostřednictvím finanční a technické podpory, dodávek potřebného tovaru či školením vietnamských odborníků.

Významný akt podpisu prvních dohod o hospodářské a technické pomoci, dodávkách zboží na úvěr a výměně zboží mezi ČSR a VDR proběhl v Hanoji 10. září 1955 a vhodně tím navázal na výstavu československých průmyslových výrobků instalovanou v hlavním městě o měsíc dříve. Československá strana se zavázala k bezplatnému dodání některých chybějících strojů, materiálů a spotřebního zboží (darovala např. jeřáby, frézy, čerpadla, dieselagregáty, dopravní prostředky, laboratorní a lékařské přístroje, nástroje Kovo a Motokov, elektrické kabely, technická skla, žáruvzdorné cihly, textilní zboží, léky - ale třeba i gramofony a hudební nástroje), k udělení stipendií na československých vysokých školách třiceti vietnamským studentům, jakož i k poskytnutí úvěru na zařízení a výstavbu průmyslových objektů ve VDR, jež probíhaly za odborné pomoci československých expertů (jednalo se o překližkárnu, pilu s výrobou tužkárenských prkének, koželužnu, cihelny aj.). Pro představu, které zboží se stalo předmětem vzájemné směny: československý vývoz obsahoval vedle stavebního a spojovacího materiálu různé obráběcí stroje a nástroje, léčiva, bavlněné tkaniny či gumotextilní obuv, naopak vietnamský vývoz cín, wolfram, kaučuk, rákos, sóju, čaj či sušené buvolí a volské kůže; důraz se přitom kladl na oboustrannou výhodnost.

Jednání na téma československé pomoci vietnamskému zdravotnictví připadla na červen následujícího roku. Vedle žádosti vietnamské vlády byl impulsem pro ně šestitýdenní odborný průzkum československých lékařů ve VDR, kteří posléze vznesli návrh pomoci při dobudování nemocnice v Haiphongu. Návrh obě zúčastněné strany podpořily a ČSR záhy na svá bedra naložila veškeré finanční, technické, provozní a personální náklady s touto nemocnicí spojené. Není divu, že po jejím otevření obdržela název Nemocnice československo-vietnamského přátelství.

Na náklady československé vlády přijela ve stejném roce do ČSR rovněž první větší skupina vietnamských občanů: jednalo se o sto sedmi- až patnáctiletých dětí, které byly umístěny k dlouhodobému pobytu do domova v Chrastavě u Liberce, aby v přátelském prostředí získaly kvalitní vzdělání. V té době u nás navíc v rámci technické pomoci již studovalo několik vietnamských studentů na vysokých školách a odbornou praxi získávalo pět pracovníků Vietnamské národní banky a ministerstva financí.

V září roku 1956 podepsaly ČSR a VDR dohodu o vědecko-technické spolupráci; i když s ohledem na poválečný stav Vietnamu šlo opět spíše o jednostrannou československou pomoc vietnamskému hospodářství. V jejím rámci poskytovala československá vláda nejen stipendia a odborné praxe vietnamským občanům v Československu, ale na své náklady rovněž vysílala československé specialisty z různých oborů do Vietnamu. Kromě československého lékařského personálu v haiphongské nemocnici tak působili ve VDR například naši geologové zkoumající ložiska rud barevných kovů, mechanici dohlížející na montáž československých strojů a motorových vozidel, odborníci v oblasti zpracování dřeva, pracovníci Technoexportu či znalci výroby zlatavého moku, kteří se zasloužili o to, že v červenci 1958 zahájil výrobu hanojský pivovar. Ve stejném roce byly již nějaký čas v provozu také další dva závody vystavěné s československou pomocí: překližkárna v Cau Duong a pila ve Vinh.

Vládní a stranické kontakty

První výměna československých a vietnamských vládních delegací se uskutečnila v roce 1957 a představovala bezesporu nejvýznamnější událost v oblasti vzájemných styků od navázání diplomatických vztahů. Oba státy se hodlaly prezentovat v co nejlepším světle a pobyty delegací měly proto rozmanitý a značně nabitý program: vedle nezbytné účasti na stranických jednáních a slavnostních recepcích se hosté v hostitelské zemi seznamovali s významnými kulturními skvosty a zvláště s dosaženými úspěchy v rozvoji socialistického hospodářství.

Do programu delegace z Československa, která zavítala do VDR v čele s předsedou vlády Viliamem Širokým v březnu, byla z toho důvodu zařazena prohlídka nemocnice v Haiphongu a staveniště pily a překližkárny, na které ČSR poskytla úvěr; vietnamská strana při té příležitosti neopomněla vyjádřit vděčnost za „nezištnou“ československou podporu. Vietnamská delegace v čele s prezidentem Ho Či Minem oplatila československou návštěvu v červenci a po přijetí prezidentem ČSR Antonínem Zápotockým a nepostradatelném položení věnce na hrob Neznámého vojína měla možnost podívat se například na výrobu lokomotiv v ČKD Sokolovo v Praze-Vysočanech či pobesedovat s družstevníky vzorového zemědělského družstva JRD Horní Saliny na Slovensku. Na přání vietnamského prezidenta ale došlo i na setkání s vietnamskými dětmi v Chrastavě a československými pionýry na letním dětském táboře v okrese Nové Strašecí.

Ho Či Min na letišti v Praze

Po smrti Antonína Zápotockého (vláda VDR v den jeho pohřbu vyhlásila státní smutek) se prezidentem ČSR stal Antonín Novotný, který záhy od vietnamského prezidenta obdržel oficiální gratulaci. Za necelý půlrok poté - v květnu 1958 - přijala pozvání do Československa druhá, neméně významná delegace z VDR, tentokrát parlamentní. V naší zemi strávila celých dvanáct dní a československé vedení tak mělo příležitost k ještě daleko působivější prezentaci ČSR: na programu byly pražské pamětihodnosti, opera Rusalka, lázně v Karlových Varech, zámek Dobříš, Krajská dětská nemocnice a Královopolské strojírny v Brně, pivovar a Závody V. I. Lenina (dřívější Škodovka) v Plzni, laboratoře Slovenské akademie věd v Ivance, průmyslový a zemědělský závod v okolí Bratislavy či výlet po Dunaji. K uspokojení obou stran proběhla všechna vzájemná setkání v přátelském ovzduší za naprosté shody názorů, a to jak v otázce budování socialismu, tak v hodnocení tehdejšího světového vývoje.

Události v kultuře

Na poli kulturním bylo snad nejživěji. Obě země se poprvé vzájemně seznamovaly se svými odlišnými kulturami, a přestože se v prvé řadě jednalo o akce propagandistického charakteru, pestrost jim vskutku nechyběla.

Mezi první takové akce patřila v Hanoji na jaře 1955 výstava 10 let ČSR, na níž zaznamenaly úspěch především fotografie zachycující život československých dětí a pionýrů; vietnamská strana na oplátku do Prahy vyslala výstavu o boji a životě vietnamského lidu. V září nato proběhl v Hanoji první festival československého filmu: mezi snímky, které bylo možné zhlédnout, patřily Němá barikáda, Cirkus bude, Byl jednou jeden král či Jan Hus a vidělo je několik desítek tisíc diváků. Expozici československého výtvarného umění, instalovanou v Hanoji během oslav lunárního Nového roku v roce 1956, pochválil dokonce sám prezident Ho Či Min, který zároveň podtrhl fakt, že Československo přišlo s výstavou výtvarného umění jako první ze spřátelených zemí - stejně, jako tomu bylo s průmyslovou výstavou v roce předchozím; vietnamská strana následně vystavila dřevořezy, kresby a tradiční lidové obrázky v Praze.

V březnu téhož roku prováděla v Hanoji instruktáž pro 36 frekventantů filmového kurzu delegace ČSF a v dubnu ukončil mimořádně úspěšné turné po VDR brněnský soubor loutkového divadla Radost. Díky němu došlo navíc v roce 1957 k vytvoření státního vietnamského loutkohereckého souboru, a tehdy také poprvé zavítali vietnamští divadelníci do ČSR. Ve stejném roce proběhl v Hanoji a v Haiphongu Týden československého loutkového filmu a uspořádána byla výstava československého uměleckého skla. Za zmínku stojí v neposlední řadě ještě zájezd estrádní skupiny z ČSR do VDR v roce 1959, neboť její členové byli vyznamenáni vysokým vietnamským řádem, jímž se doposud mohli pochlubit pouze čínští a korejští umělci.

Ani o sportovní události nouze nebyla. Dohoda o kulturní spolupráci ČSR a VDR, podepsaná v březnu roku 1957, měla za cíl podpořit spolupráci a vzájemné výměny nejen mezi kulturními a vědeckými institucemi, ale i mezi sportovními organizacemi obou zemí. A tak například Svazarm na jejím základě přijal k leteckému výcviku deset vietnamských stážistů, kteří posléze své akrobatické umění předvedli v květnu 1959 na prvním leteckém dni v historii osvobozeného Vietnamu, uspořádaném navíc právě československými svazarmovci. Jinou neméně věhlasnou událostí se stala ve stejném roce prezentace atletů Dukly Praha, která už předem vzbudila mezi vietnamským obyvatelstvem značný zájem hlavně díky tomu, že mezi atlety byli specialisté v disciplínách ve Vietnamu dosud neprovozovaných - jako trojskok, běh přes překážky, skok o tyči či vrh kladivem. Fotbalové nadšení obou států pak ukájela přátelská utkání: v červenci 1959 se již podruhé střetli vietnamští fotbalisté s mužstvem Rudé hvězdy Brno.

Prameny: bilaterální smlouvy ČSR, resp. ČSSR a VDR, zprávy ZÚ Hanoi a informace Teritoriálních odborů týkajících se Vietnamu 1954-1960; vše jest součástí archivu MZV ČR

smartinkova@klubhanoi.cz
Další články autora

Související stránky:

Výprava 1. československého velvyslanectví do Vietnamu (10.02.2015)

Komentáře čtenářů

Dekovani

PTH17.04.2007

bez názvu

neznamý11.05.2007

To je nejaka oslava socialismu?

peter12.02.2009

Re: To je nejaka oslava socialismu?

pavel12.02.2009

Zobrazit všechny komentáře | Přidat nový komentář

<< >>

Inzerce

Společnost QUAENTAS s.r.o., pobočka obchodníka s cennými papíry společnosti Goldenburg Group Ltd., hledá pracovníka Zákaznického centra hovořícího vietnamsky.

 

Často kladené dotazy

Klub Hanoi nabízí doporučení a kontakty z oblasti nejčastějších dotazů na vietnamskou kulturu a komunitu v ČR.

Článek z rubriky "Vietnam"

Základní stručné informace o Vietnamu. Najdete zde shrnutí vietnamské historie, literatury, kinematografie, hudby atd.

Související stránky

Výprava 1. československého velvyslanectví do Vietnamu