Hlavní stránka Klubu Hanoi
Hlavní stránka Klubu Hanoi
Hlavní stránka Klubu Hanoi
Mapa stránek  -  Fonty  -  RSS  
 
 

Obchod a ekonomika

Reformy Đổi mới V. Kritické hlasy, závěr

Lukáš Sluka
12.09.2006

Seriál je u konce. Dnes se podíváme především po kriticích reforem, ať už přicházejí zevnitř nebo zvenčí.

VSR zůstala po roce 1991 spolu s Čínou, Kubou a KLDR jednou z pouhých čtyř zemí, které se dnes samy označují za socialistické, nebo socialismus budující. Intenzivní zahraniční vztahy přitom dnes VSR udržuje především s Čínou, přičemž s Kubou jde spíše o kulturní upevňování "tradičního protiimperialistického přátelství" a s KLDR dnes mimo existence ambasád žádné vztahy nejsou. Dá se tedy říci, že socialistický tábor je v současnosti tak malý, že si každá země utváří politiku na vlastní pěst, politiku "přiměřenou vlastní situaci a prioritám". Pokud jde o ekonomické reformy, není ojedinělý názor, že právě vietnamská ekonomika se reformovala nejvíce, i když nejen ekonomické úspěchy ČLR by to mohly popírat.

Dnešní vietnamská společnost sama sebe stále reflektuje jako společnost chudou, nicméně v jistém smyslu je ve VSR patrná vize všeobecné důvěry v postupné zlepšování, a to zejména pokud jde o dostatek potravin a spotřebního zboží. V základním shrnutí lze konstatovat, že právě o to šlo v počátcích budování đổi mới především. Ve své podstatě tedy reformní kroky obecně bývají hodnoceny velmi vstřícně, pokud jde o jejich ekonomickou podstatu. Kritické hlasy směřují obvykle směrem k sociálním dopadům đổi mới a neměnným politickým poměrům ve VSR.

Reforma zapříčinila neuvěřitelné prohlubování propasti mezi bohatými a chudými, jednotlivými skupinami zaměstnanců a mezi úrovní života ve městech a na venkově. Vedla k vytvoření nové třídy kapitalistů, již se rekrutují se z řad nejvyšších stranických činitelů.

Trvání sociálního smíru má pravděpodobně dvě hlavní příčiny. Jednak si fakticky v ekonomické situaci trochu polepšili všichni, jednak jsou jakékoli náznaky nesouhlasu s oficiální politikou systematicky dušeny v zárodku. VSR však vůbec nevyvažuje rostoucí bohatství jedněch sociálním programem pro ty méně šťastné. Zdravotnictví a školství funguje především na přímých platbách směřujících od pacientů, resp. rodičů. Vyjma vyplácení nepatrných důchodů, zdravotního pojištění pro vyšší pracovníky ve státní správě a zaměstnance některých zahraničních firem, neexistuje dnes ve VSR nic, co by připomínalo sociální síť, tak jak ji známe z Evropy. Nezaměstnanost, ke které se nevedou oficiální statistiky, je obrovská, což už samo o sobě by za politických podmínek běžných v Evropě znamenalo ve Vietnamu značný chaos a nestabilitu společnosti.

Socialistický pluralismus

V zásadě se ovšem nejvíce kritiky soustřeďuje na otázku vedoucí úlohy Komunistické strany. Pokud se na tuto otázku pokusíme dívat nepředpojatě, měli bychom přiznat, že politické reformy v rámci đổi mới vytyčeny nebyly, takže jejich nekonání dnes nelze v tomto smyslu kritizovat. KSV de facto dosáhla toho, co si předsevzala. V minulém díle jsme viděli, do jakého kontextu je v komunistické ideologii reforma zasazena. V atmosféře všeobecného kapitalismu nejhrubšího zrna je přesto politická rigidita a rétorika současných mocenských struktur do očí bijící.

KSV nepřipouští ani filosofický ani politický pluralismus. Filosofický zavrhla již dávno, k pluralismu politickému zaujímá stále nekompromisní stanovisko. KSV se ale programově ztotožňuje se socialistickým pluralismem. Co je socialistický pluralismus? Jeho základní východisko je, že vedle vládnoucí strany nemusí, ale mohou existovat ještě strany ostatní, musí však uznat vedoucí úlohu KS a ideologicky stát za socialistickým státem, tak jak je chápán v teorii KSV. Jde vlastně o model Národní fronty. Ve Vietnamu existují ještě dvě strany, ale jejich význam, politická role a všeobecné povědomí o nich jsou velmi nízké. Jsou to Sociální strana (Đảng Xã hội) a Demokratická strana (Đảng Dân chủ), nazývané KSV jako strany bratrské.

Jak dokreslují materiály KSV, pod pojmem pluralismus se však často rozumí, především u reformovaných komunistů, možnost seskupování a politické činnosti více komunistických stran, nebo stran s komunistickou orientací, které prosazují různé varianty cest k socialismu. Tuto možnost, stejně jako možnost fungování frakcí uvnitř strany, dnes KSV také rezolutně odmítá a odvolává se na období před rokem 1930, tedy před vznikem KSV, kdy ve Vietnamu existovaly tři komunistické strany: KS Indočíny (Đông Dương cộng sản đảng), KS Annamu (An Nam Cộng sản đảng), Komunistická liga Indočíny (Đông Dương Cộng sản Liên đoàn). Jejich roztříštěnost a nejednotnost programů a vedení způsobily podle KSV chaos a škody. Socialistický pluralismus je podle oficiální ideologie strany "synonymem rozšiřování demokracie ve všech oblastech za účelem boje za socialistické cíle" a protože je tomu tak, strana dodává, že "není už třeba dále používat termín pluralismus (đa nguyên) a předejít tak nesrozumitelnosti".

Z vlastních řad

Probíhající reformy už od svého začátku měly vliv na diferenciaci politických představ uvnitř KSV, kde se objevovaly různé tendence, přičemž postoje některých členů politbyra, nebo jiných vysokých funkcionářů přestaly korespondovat s oficiální linií: "Stejně jako v jiných bratrských socialistických zemích, jsou i u nás tací, kteří před skutečně existujícími závažnými společensko-ekonomickými těžkostmi naší země a stejně tak před otázkou cesty k socialismu v obavách kolísají a nerozumějí příčinám ani východiskům. Jejich důvěra v marxismus-leninismus a vedoucí úlohu strany upadá, nebo se dokonce ztrácí." Přestože v KSV byla zřejmá téměř neuvěřitelná kontinuita mezi nejvyššími představiteli strany (v letech 1930-1991 bylo členy politického byra jen něco přes třicet osob) historie již dnes zná celou plejádu odpadlíků s bohatými životními osudy a inspirativními myšlenkami.

Příkladem budiž Trần Xuân Bách, zastánce pluralitního modelu demokracie, který prosazoval už jako člen ÚV KSV. Z něho byl v březnu roku 1990 vyloučen. Později byl zbaven i členství ve straně a emigroval. Trần Xuân Bách byl ÚV KSV pověřen studovat kolaps socialismu ve východní Evropě, kde došel k závěrům, které ve VSR doslova šokovaly: 1) osobní počítače a informační revoluce na Západě a především v USA daly kapitalistickým zemím obrovský náskok; 2) rychlost, se kterou se ve výrobě dovedou realizovat zajímavé technologie, nápady a zlepšování je na Západě daleko vyšší, než na Východě; 3) Svoboda pohybu lidí na Západě se těší obrovské závisti lidí z Východu, zejména mládeže. Trần Xuân Bách dnes žije v USA a mimo jiné píše poezii. Jeho studie pochopitelně nebyla vydána a vypracováním nové byl pověřen jeden z ideových teoretiků KSV Trần Trọng Tân.

Významným kritikem politického systému VSR je také Bùi Tin, bývalý vysoký funkcionář vlády VDR, plukovník Vietnamské lidové armády, redaktor armádního deníku Quân đội Nhân dân a šéfredaktor tiskového orgánu strany deníku Nhân Dân. Od roku 1990 žije v Paříži, kde vydal své dvě knihy Sněženka a Následovaní Ho Či Mina. V roce 1998 řekl v rozhovoru pro jednu americkou televizní společnost: "Po válce jsme 10 let žili v temnotě... pak přišla polovičatá změna, změna ekonomická bez změny politické... Komunistická strana se stala největší překážkou na cestě k pokroku naší země."

Čas od času se však zdá, že vláda slyší na varování, že se politika stane brzdou ekonomického růstu. Snad největším trnem v oku všem bez výjimky je přebujelá korupce v administrativě. Řada ekonomů tak Vietnamu vytýká, že se zde investoři nemohou cítit jako v korektním tržním prostředí. V otázce plurality pak můžeme číst: "Je velmi důležité, aby i lidé mimo Komunistickou stranu měli podíl na moci, protože zatím ti nejtalentovanější pro vládu nepracují." "Jestliže se v minulosti ke straně přidávalo mnoho lidí kvůli její ideologii, můžeme dnes konstatovat, že už není nikoho, kdo by její ideologii obhajoval. Lidé, kteří jdou se stranou, tak činí výhradně kvůli osobnímu prospěchu."

Závěrem

Vycházíme-li z teorie samotné đổi mới a POVS, stojí otázka následovně: "V čem spočívají a především budou spočívat zákroky proletářského státu, kterými limituje fungování dovoleného kapitalismu a činnost kapitalistů?". Ekonomický kapitalismus, který měl být podle počátečních představ jasně limitován, si díky tomu, že z něho nejvíce těží právě funkcionáři KSV, získal ve vietnamské společnosti bezkonkurenčně silné pozice a proto je nezvratný jak on, tak i samotná đổi mới ve smyslu účelu POVS, tedy vybudování materiálních základů pro přechod k socialismu. Tento přechod je dnes odsouván do daleké budoucnosti a není pochopitelně úplně od věci se ptát: "Kdy a jestli vůbec nastane?". Síly, které đổi mới uvolnila už při svých počátcích se tak ukazují být silnější a samostatnější, než jaké měly být v představách svých projektantů.

 

Text všech pěti dílů vychází z postupové práce Lukáše Sluky, jejíž kompletní znění a poznámkový aparát najdete mezi pracemi vietnamistů. Pro toto vydání jsem se původní studii snažil tématicky uspořádat, občas doplnit dalším kontextem a několik drobností aktualizovat. Mirek

lsluka@klubhanoi.cz
Další články autora

Související stránky:

Reformy Đổi mới I. Od sjednocení ke krizi (30.06.2006)

Đổi mới II. Zahájení reforem – 6. sjezd KSV (26.07.2006)

Reformy Đổi mới III. Od hladomoru ke zrození asijského tygra (02.08.2006)

Reformy Đổi mới IV. Ideologie v pozadí (01.09.2006)

Komentáře čtenářů

Cam on

Petora21.09.2006

bez názvu

zubik26.09.2006

bez názvu

Dung18.12.2006

reformy ? Komu . Lid NE

Democr09.01.2007

Zobrazit všechny komentáře | Přidat nový komentář

<< >>

Inzerce

Společnost QUAENTAS s.r.o., pobočka obchodníka s cennými papíry společnosti Goldenburg Group Ltd., hledá pracovníka Zákaznického centra hovořícího vietnamsky.

 

Často kladené dotazy

Klub Hanoi nabízí doporučení a kontakty z oblasti nejčastějších dotazů na vietnamskou kulturu a komunitu v ČR.

Článek z rubriky "Obchod a ekonomika"

Praktické informace pro podnikatele a obchodníky, zprávy ze světa investic, daní a peněz...

Související stránky

Reformy Đổi mới I. Od sjednocení ke krizi

Đổi mới II. Zahájení reforem – 6. sjezd KSV

Reformy Đổi mới III. Od hladomoru ke zrození asijského tygra

Reformy Đổi mới IV. Ideologie v pozadí