Hlavní stránka Klubu Hanoi
Hlavní stránka Klubu Hanoi
Hlavní stránka Klubu Hanoi
Mapa stránek  -  Fonty  -  RSS  
 
 

Literární okénko

Vietnamská literatura v překladech

P.K.
15.01.2006

Na stránkách Klubu Hanoi už zájemci mohou najít stručný přehled knih týkajících se Vietnamu, které jsou dosud dostupné na knižních pultech. Mnohé cenné tituly však vyšly už v minulosti, a dají se sehnat pouze v antikvariátech. Pokusíme se proto upozornit na ty nejdůležitější a nejzajímavější. Tentokrát podáváme souhrnný přehled literárních děl, která byla z vietnamské literatury přeložena do češtiny či slovenštiny a vyšla do roku 1990.

Překlady do češtiny

Ngujen-Dy: Kim, Ven, Kieu – román annamské lásky. (Přel. Antonín Horský; vyd. nakl. Pokrok v Knihovně Dobrá četba, Praha 1926)
Tuto knihu lze nalézt zřejmě už jen s velkou výpomocí náhody. Jeden exemplář vlastní pražská Národní knihovna v Klementinu. Jedná se o vůbec první pokus zprostředkovat českým čtenářům nejslavnější dílo vietnamské literatury, veršovaný román Kieu od básníka Nguyen Dua (Nguyễn Du; 1765-1820). Jde ovšem o pouhé převyprávění v próze, navíc – alespoň z dnešního pohledu – dosti strojeným jazykem. V knize chybí zmínka, z jakého jazyka byl překlad (či spíš volný překlad) pořízen, určitě to však nebyla vietnamština. O tom svědčí i řada zkomolených jmen postav, ani nemluvě o prapodivně přetvořeném jménu autora v titulu knihy.

Nguyen Du: Kieu – národní vietnamský epos. (Z fr. přeložil Gustav Francl; vyd. nakl. Lidová demokracie, Praha 1958)
Tento překlad téhož díla má rozhodně blíže k originálu, ačkoli ani Gustav Francl nepřekládal přímo z vietnamštiny. Na rozdíl od předchozího svazku je zde celý veršovaný román přebásněn a snaží se držet obsahu jednotlivých veršů; v tom smyslu šlo o zásadní vydavatelský počin. Nejde ovšem o knihu, nýbrž o papírové desky s vloženými, nesešitými listy. Text je bohatě doprovázen tříbarevnými (?) ilustracemi a rovněž mu předchází stručné představení díla. Také toto vydání se shání se značnými obtížemi.

Maniok je hořký – vietnamská lidová poezie. (Z fr. přeložili Jan Noha a Ervín Hrych, SNKLU, Praha 1964)
Příjemná knížečka do kapsy se – ve srovnání s jinými díly – dá poměrně často najít i v antikvariátech. Jde o veršované popěvky (tzv. ca dao) z vietnamského venkova, rozdělené na čtyři tematické části (Písně lásky, Strasti a trápení, Moudrosti a zlomyslnosti rolníků, Lidová poezie z doby revoluce). Potěší svým prostým výrazem, občasným vtipem, i tím, že mohou dát našinci určitou představu o životě prostých vietnamských lidí. Překlad byl ovšem pořízen z francouzského výboru, nikoli z vietnamštiny. Nechybí stručný doslov Ervína Hrycha, kde je i zmínka o typicky vietnamské veršové formě, tzv. luc-batu.

Vietnamské povídky.(Z viet. přel. Iva Klinderová; nakl. Čs. spisovatel, Praha 1972)
První prozaická kniha přeložená přímo z vietnamštiny do češtiny, navíc zdařile. Jde o výběr z povídek čtyř vietnamských autorů 20. století, tedy o literaturu tehdy víceméně současnou. I s odstupem více než třiceti let se lze potěšit anekdotickými příběhy z města od Nguyen Cong Hoana (1903-1977), ocenit suverénní styl slavné a vynikající povídky Chi Pheo od Nam Caa (1917-1951) či další popis života v severovietnamských horách od To Hoaie (nar. 1920), a nakonec pocítit atmosféru, která doprovázela převoz vietnamských trestanců do koloniálního vězení na ostrovní Poulo Condor v povídce od Anh Duca (nar. 1935). Ve své době poměrně zásadní vydání představující soudobé vietnamské písemnictví. Stojí za zmínku, že vietnamistka Iva Klinderová následně otiskla řadu dalších přeložených vietnamských povídek (od Nguyen Cong Hoana, Nam Caa, Nguyen Thi Cam Thanh) časopisecky, zejména v Novém Orientu a ve 100+1 zahraničních zajímavostí během 70. let.

Tvé srdce bdí a bijevýbor z vietnamské moderní poezie. (Z viet. přel. I. Klinderová-Zbořilová a Luděk Kubišta; vyd. Odeon, Praha 1980)
Svazek představuje především autory tzv. "nové poezie" – toto hnutí bývá spojováno především s generací poetů, kteří začínali zveřejňovat své verše ve 30. letech minulého století. Ve výboru je zastoupeno šest autorů: Xuan Dieu (1917-1985), Huy Can (1919-2005), Che Lan Vien (1920-1989), To Huu (nar. 1920), Te Hanh (nar. 1921) a o téměř dvě pokolení mladší Tran Dang Khoa (nar. 1958). Z většiny vybraných básniček dýchá bojový či revoluční pathos – pokud měly ve své době své opodstatnění, asi bychom (i dnešní Vietnamci) s odstupem k představení významných veršotepců 20. století vybrali jiné texty. I když tedy přeložené sloky zřejmě nebudou gusto dnešních čtenářů, knížka je zajímavá alespoň orientačně, i díky doslovu překladatelky.

Ho Či Min: Odměřování vody. (Z franc. přel. Antonín Kolek, Středočeské nakladatelství, 1973)
Ho Či Min: Deník z vězení. (
Z čínšt. přel. Vladimír Korčák a Ivo Vasiljev. Odeon, Praha 1985)
Dva různé překlady proslulých veršů, které Ho Či Min napsal v době čínského uvěznění v letech 1942-1943 – možná překvapivě – v klasické čínštině (orig. Nhật kí trong tù). Kolkovo Odměřování vody je pouhým výběrem, obsahuje 22 básniček, doprovozených elegantními siluetami vietnamských lidových vystřihovánek. Deník z vězení obsahuje kompletní překlad Ho Či Minovy sbírky. Verše, v nichž se známý politik srdnatě vyrovnává s těžkou situací, nejsou jen nějakou bizarní hříčkou: Ho Či Min tu prokázal nejen svůj nepochybný vzdělanecký grunt, ale i smysl pro poetické vyjádření. K českému vydání jistě přispěla snaha o propagaci reprezentačních děl ze zemí socialistického tábora, ale to nic neubírá z významu díla, které může zaujmout i s odstupem času (a režimu). Ostatně vznikly ještě další české verze: časopisecky vyšla v 60.-70. letech řada převodů Jana Nohy. Stojí za zmínku, že se právě chystá nové, tentokráte dvojjazyčné vydání překladu Iva Vasiljeva a Vladimíra Korčáka.

Nguyen Dinh Thi: Rozbité břehy. (Z viet. přel. I. Klinderová. Nakl. Svoboda, Praha 1989)
Jediný prozaický vietnamský román přeložený z původního jazyka do češtiny (v orig. dva díly vydané v letech 1962, 1970). Nešťastný rok českého vydání přispěl k tomu, že přešlo téměř nepovšimnuto. Pestře komponovaný rozsáhlý román nabízí poměrně zajímavou četbu, i když svým 'socialistickým realismem' působí někdy až příliš černobíle, hlavně ve schematickém rozdělení na kladné a záporné postavy (např. komunista Khac, naopak bezcitný poslanec Khanh). Čtenář se musí vžít do autorovy optiky, která je ovšem v dobovém kontextu pochopitelná. Pro nás nezvyklý je i pohled na druhou světovou válku: autor si všímá i toho, jak se Vietnamci radovali z dočasných Hitlerových vítězství ve Francii. Všechno je relativní, třebaže to autor asi zrovna vyjádřit nechtěl.


Eduard Claudius: Když se ryby pásly na nebi. (Z něm. přel. Kamila Jiroudková. Státní nakl. dětské knihy, Praha 1967)
Méně známý soubor 26 vietnamských pohádek, některých rovněž od národnostních menšin. Třebaže jde o knížku pro děti, je doplněna doslovem přibližujícím vietnamskou (potažmo indočínskou) kulturu a také poměrně hojnými a srozumitelnými vysvětlivkami v závěru.

Poklad člověka – vietnamské pohádky. (Podle franc. verze převyprávěli Zdeněk Karel Slabý a Alena Novotná. Klub Albatros, Praha 1973)
Spíše 'tiskovina' než kniha; obsahuje pouze dvě pohádky: titulní Poklad člověka a Duch hory Tan Vien. Tento těžko dostupný sešit byl vydán tiskovým oddělením nakladatelství Albatros pro Klub Albatros, u příležitosti divadelní premiéry vietnamských pohádek Poklad člověka, který v dubnu 1973 uvedlo Divadlo Albatros.

Vietnamské pohádky. (Z viet., fr. a angl. předloh přel. Iva Zbořilová a Odolen Klindera. Odeon, Praha 1974)
Monumentální soubor (zhruba 360 stran většího formátu), obsahující 118 příběhů, ne vždy ryze pohádkových, jak napovídá už rozdělení knihy na části: Pohádky o zvířatech, Kouzelné pohádky, Povídky, Mytologické a etiologické pověsti, Historické a místní pověsti. Kromě historek od samotných Vietů (etnických Vietnamců) tu máme i řadu lidových vyprávěnek od některých národnostních menšin žijících ve Vietnamu (mj. Khmerové, Čamové, Hmongové, Banaové). Poctivě vybavená kniha nepostrádá předmluvu, vysvětlivky, slovníček vietnamských slov a reálií, a ani bibliografii.

Pohádky rýžových polí. (Z viet. přel. Iva Zbořilová-Klinderová a Odolen Klindera. Albatros, Praha 1975)
Sbírka 33 pohádek, z nichž většina byla obsažena už ve Vietnamských pohádkách, jsou ovšem převyprávěny takříkajíc 'jinými slovy' pro mladší čtenáře (od 8 let).

Překlady do slovenštiny

Ho Chi Minh, Song Hong, To Huu: Ranený bambus neumiera. (Z viet. přel. Ján Múčka. Tatran, Bratislava, 1981)
Kapesní soubor představuje tři vietnamské veršotepce nerovným dílem: překlady Ho Či Minových básní (výhradně z Deníku z vězení) zabírají 60 stran, To Huuových 32 a pouhých 10 pak patří Song Hongovi. U obou autorů se najdou i oslavné verše na strýčka Ho, přesto je tu celá řada básní naprosto nepolitických. S doslovem.

Nguyen Hong: Zlodejka. (Z viet. přel. Ján Múčka. Tatran, Bratislava, 1973)
Jeden z nejslavnějších vietnamských realistických románů, vydaný v originále prvně v 1938. Příběh dívky Binh z chudé rodiny, která se kvůli nemanželskému dítěti dostane na scestí: dítě musí prodat a sama nakonec končí jako žena šéfa zlodějského gangu. Jeho zlodějíci unesou dítě z bohaté rodiny, jež umře mezi nimi – teprv pak v něm Binh pozná svého ztraceného synka. Gang je rozprášen a všichni zatčeni.

To Hoai: Západný kraj. (Z viet. přel. Ján Múčka. Tatran, Bratislava, 1981)
Román známého prozaika z r. 1960 vypráví o životě v horských oblastí severního Vietnamu v období 30.-50. let. Větší část děje se odehrává v letech nadšeného budování socialismu a příchodu nových vymožeností do chudých odlehlých oblastí v horách. Někteří příslušníci národnostních menšin však stále věří, že budou zachráněni svým polomytickým 'králem' z Laosu. Pestrá mozaika osudů, poněkud tendenční, ale čtivá a plná informací o životě ve vietnamských horách.

Môj železný kôň – vietnamské poviedky. (Z esperanta přel. Vladimír Lehotský. Smena, Bratislava 1967)
Bizarní je tento kapesní svazek hned ze dvou důvodů: jednak tím, že povídky tu máme "v skrátenom znení", za druhé jazykem, z něhož byly přeloženy. Vesměs jde o krátké texty s válečnými náměty, a to od těchto autorů (uvádíme přepis jmen, jak je v knize): Tran Kong Tan, Vu Nam, Minh Lok, Trang Kong Tan, Ngujen Van Thong, Ho Thi Bi, Ha Minh Tuan, Ngujen Thi, Fam Kuat, Ho Fuong. Stojí za zmínku, že někteří z nich, jako Tran Cong Tan či Ho Phuong, zasvětili službě v armádě velkou část života. Většina z těchto autorů už upadla v zapomnění.

Sedem želaní - vietnamské ľudové rozprávky. (Z viet. přel. Ján Múčka. Mladé letá, Bratislava, 1985)
Tato kniha se nám, bohužel, zatím nedostala do rukou.

pk@klubhanoi.cz
Další články autora

Související stránky:

Vietnamská literatura (13.08.2003)

Vietnamský comics (16.10.2003)

Vietnam v českých knihkupectvích (05.12.2004)

Vietnamská nakladatelství hlásí mizivý zájem o knihy (16.08.2005)

Vietnamská literatura na přelomu tisíciletí (09.09.2005)

Jak propagovat vietnamskou literaturu (28.01.2010)

Seznam literatury aktualizovaný (10.05.2015)

Komentáře čtenářů

bez názvu

lg23.01.2006

:))))))

xu`25.01.2006

bez názvu

Marika03.02.2007

Re: bez názvu

Mirek03.02.2007

Vietnamské povídky?

ruen03.07.2008

Zobrazit všechny komentáře | Přidat nový komentář

<< >>

 

Často kladené dotazy

Klub Hanoi nabízí doporučení a kontakty z oblasti nejčastějších dotazů na vietnamskou kulturu a komunitu v ČR.

Článek z rubriky "Literární okénko"

V této rubrice Vás budeme postupně seznamovat s dostupnými překlady vietnamské poezie i prózy, najdete tu také recenze publikací o Vietnamu a některé další drobnosti.

Související stránky

Vietnamská literatura

Vietnamský comics

Vietnam v českých knihkupectvích

Vietnamská nakladatelství hlásí mizivý zájem o knihy

Vietnamská literatura na přelomu tisíciletí

Jak propagovat vietnamskou literaturu

Seznam literatury aktualizovaný