Hlavní stránka Klubu Hanoi
Hlavní stránka Klubu Hanoi
Hlavní stránka Klubu Hanoi
Mapa stránek  -  Fonty  -  RSS  
 
 

komentáře k článku

Můžeme londýnské nepokoje čekat i v Praze?

08.08.2011, autor článku: Nguyen Thi Thuy Duong

Šílenství a nepokojePetr P.

18.10.2011

Reagovat

  Dobrý den, slečno Duong. Se zájmem jsem si přečetl Váš článek a jsem trochu na rozpacích, jak na něj mám reagovat. Ptáte se, zda se necháme vydírat šílencem jako je ten Nor. Problém spočívá v tom, že když se objeví nějaký šílenec, je to neočekávané. Šílenec zpravidla nevydírá, jedná bez motivu. Vyděrač motiv má, snaží se o nějaký zisk. Ale možná Vám nejde o šílence, asi máte spíše na mysli politické radikály a extrémisty. V této zemi proběhlo několik vln protivietnamských nálad. Nejstarší již na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let. Tehdy počet Vietnamců v ČSSR prudce vzrostl a naše uzavřená společnost nebyla na tak masovou přítomnost cizinců zvyklá. Začaly se objevovat nenávistné xenofobní řeči o "rákosnících", kteří nám vykupují Babety (pro později narozené: kdysi populární československý moped), šicí stroje a kdo ví co ještě. A vůbec je jich tady nějak moc a měli by se vrátit domů. Tehdy totiž Vietnamci, kteří se vraceli (letecky) domů, posílali domů lodí bedny s různým zbožím. Co měli dělat s penězi, které si zde vydělali? Vyvážet je bylo jednak zakázané, jednak by jim mimo ČSSR byly k ničemu. Rozumní Češi a Slováci to chápali, těm nerozumným bylo zbytečné něco vysvětlovat. Na počátku osmdesátých let se skutečně objevil šílenec v lékařském slova smyslu. Vietnamský dělník, který pod vlivem akutní ataky schizofrenie zavraždil českého lékaře a zdravotní sestru. Duševní nemoc si nevybírá, ale v tomto případě to přišlo do mimořádně nevhodné situace. Šovinisté a xenofobové triumfálně říkali "Vidíte jací jsou? Měli by je všechny okamžitě poslat domů, my je tady nechceme!" Schizofrenie, tentokrát ne v lékařském, ale v přeneseném slova smyslu, ovládla celou společnost. Rudé právo psalo o proletářském internacionalismu, občas uveřejnilo rozhovor s Vietnamcem pracujícím u nás, pochopitelně členem KS Vietnamu, ale zároveň byly velkoryse tolerovány více i méně povedené protivietnamské vtipy. Vždyť komici Šimek a Krampol s podobnými scénkami vystupovali veřejně, Krampol v roli špatně česky mluvícího Vietnamce žvatlal a patlal, a posluchačům se to líbilo. Po revoluci se společnost diferencovala. Někteří se snažili Vietnamce poznávat a nacházet k nim cestu. Velkou ostudou se naopak staly útoky extrémistů na Vietnamce, hlavně ve větších městech. V některých stanicích pražského metra se pronásledování a bití Vietnamců stalo jakýmsi perverzním sportem a policie se ani moc nesnažila něco proti tomu dělat. Tyto výstřelky naštěstí netrvaly příliš dlouhou, ale je to temná skvrna na našem národním charakteru. Většina českého obyvatelstva měla a má k Vietnamcům vztah na pomezí lhostejnosti a ostražité nedůvěry. Asi tušíte, co vaší komunitě někteří Češi vytýkají. Není to nedostatek pracovitosti nebo život ze sociálních dávek. Je to paradoxně nadbytek pracovitosti. Občas slýchám, že Vietnamci masově ovládají maloobchodní prodejny, protože tam makají od rána do večera a sedm dnů v týdnu. Žádný Čech s nimi nemůže držet krok. Takže nám prý berete práci. Mně osobně ještě žádný Vietnamec práci nesebral. Další výtky: Pěstování marihuany, kuplířství, porušování práv k ochranným známkám, prodej pašovaného zboží.... V některých případech jsou ty výtky oprávněné, ale většina zde žijících Vietnamců se určitě živí poctivě. A na ty nepoctivé, bez ohledu na státní příslušnost, národnost a etnicitu, jsou zde příslušné orgány: živnostenské úřady, Česká obchodní inspekce, Policie ČR, státní zastupitelství, soudy.... Neměli by to řešit v hospodě u piva nebo na ulici samozvaní soudci z lidu. Vaše obavy jsou částečně oprávněné. Tato společnost není příliš zdravá, prohlubují se sociální rozdíly a zvyšuje se napětí mezi různými skupinami. Lidé jsou znechuceni politickými skandály a korupčními aférami. Nelze vyloučit, že přetopený kotel jednou vybouchne a že se pak zástupnou obětí lidového hněvu stanou nevinní lidé jenom proto, že se svým zjevem nápadně odlišují. Momentálně jsou nejvíce na ráně Romové, těm se vyčítá vše možné i nemožné. Nálady proti Vietnamcům nejsou příliš silné, ale jsou. Nevím co proti tomu dělat. Snad jenom mluvit spolu, poznávat se, překonávat předsudky. Banální fráze, ale nic lepšího mě nenapadá.

Přidat nový komentář

Zobraz článek "Můžeme londýnské nepokoje čekat i v Praze?"

 

Často kladené dotazy

Klub Hanoi nabízí doporučení a kontakty z oblasti nejčastějších dotazů na vietnamskou kulturu a komunitu v ČR.