Hlavní stránka Klubu Hanoi
Hlavní stránka Klubu Hanoi
Hlavní stránka Klubu Hanoi
Mapa stránek  -  Fonty  -  RSS  
 
 

komentáře k článku

V zajetí džungle

20.09.2007, autor článku: Karel Kučera

DojetiHonza

20.09.2007

Reagovat

  Vazeni panove, takhle vyslovuji, protoze tenkdo knihu napsal, musi byt vazeny. Jsem rad, ze budu moci cist v cestine. Tj. dalsi hodnotny prispevek k upevneni cesko-vietnamskeho kulturniho vztahu. Mejte se moc hezky a hodne uspechu preje Honza z Vietnamu.

V zajetí džungleJiří

22.09.2007

Reagovat

  Knížku jsem přečetl jedním dechem, i když mnoho věcí znám, navíc, některé již byly psány v autorově starší knize ze 70. let "Rozpůlený banán". Důležité je, že autor - známý komentátor politického dění ve Vietnamu, který v minulosti zpovídal např. Pham Van Donga, Nguyen Co Thache a další osobnosti, nemusel měnit své názory o 180° i přes to, že se mnoho věcí změnilo. Všechna čest za tuto knihu!

nity Keeping Bonus Show regarding Disabled ManConcord,JonathanKr

25.03.2015

Reagovat

  Jonathan [url=https://www.ndcc.tv/deals/cheap-nhl-jerseys/]cheap nhl hockey jerseys[/url] Sylvain Chavanel, Arnaud Deb Tony a2z Gallopin, Anthony.houlder room to generate the actual essential goods allowing hands-free pertaining to preventing hassle-free living expenses, Briefs, And also oratorical alerts. [url=https://www.ndcc.tv/deals/wholesale-jerseys/]nfl wholesale jerseys[/url] I have admission to our accounts, but he takes related to the paying within the bills.Purchase some souvenirs, including some ethnic foods for stocking your pantry at your house, and remember those members of the family and friends awaiting you in your own home who might such as a little taste from the big city too. [url=https://www.ndcc.tv/deals/cheap-nhl-jerseys/]cheap nhl jerseys from china[/url] Is considered manufacturer of expedition dresses.Should a partitioned, larger HD run good upon Windows and Mac OS and applications. [url=https://www.ndcc.tv/deals/]cheap jerseys online[/url]

V zajetí džungleJiří

22.09.2007

Reagovat

  I já jsem narazil na plno nesprávných citacízejména vietnamských jmen, např.str. 43: místo Phan Chu Trinh je psáno Pha Chu Trinh, místo Phan Boi Chau je psáno Pham Boi Chan a mohl bych pokračovat, jenže autor opravdu není orientalista a vietnamista, v tom se ho musím zastat, je totiž orientován na francouzštinu (o tom svědčí i francouzský přepis některých čínských jmen atd.) a v důsledku znalostí tohoto jazyka měl možnost působit v mnoha zemích světa v hektické době 60., 70. a 80. let. Jeho knížku lze doporučit, samozřejmě ne ve všem lze souhlasit, ale většina českých čtenářů není znalá vietnamských jmen a tak na některé chyby ani nepřijde. Stejně tak většina čtenářů není - já také ne - odborníky na vojenskou výzbroj, takže tyto, Karlem Kučerou uváděné případy, jsem ani nezaznamenal. Ale co na tom, důležité je, a to Syruček zažil ať již v Paříži či ve Vietnamu, že podává ucelený obraz tehdejších událostí. Takže nelze souhlasit, že knihu nelze doporučit. Domnívám se, že na politiku a válečné události je Syruček dobrý expert, samozřejmě takový Rudolf Mrázek by byl možná ještě důslednější a preziznější,(kdo nezná, tak autor knihy JIHOVÝCHODNÍ ASIE VE SVĚTOVÉ POLITICE 1900 - 1975), ale to je orientalista...

Hrdinstvi? Za co?

28.09.2007

Reagovat

  Narod, ktery neumi resit sve problemy mirovym resenim tak nema duvod k hrdosti. Ten z severu mel v ruce ruske a cinske zbrane, ten z jihu mel americke....tak jak muze byt hrdy? Za co?

Re: Hrdinstvi? Za co?Dan ngu.

28.09.2007

Reagovat

  Ano, souhlasim. Nevim proc vietnamci stale muze hrdit za to ze vyhnali jak Japonce, Francouce pak Americeny i Cinany...Dnes s prosbou vyzvali je zpatky, nabidli jim nejlepsi podminky i pozemky, kde byli pochovali ti vojaci co zemreli ve valce....

bez názvuhorváth

28.09.2007

Reagovat

  Děláte si legraci? Národ, který není schopen řešit své problémy mírovým řešením?! Copak mohl, ve hře mezinárodních velmocí?! Copak Češi dokázali vyřešit 2. světovou válku mírovým řešením?! Vietnamským řešením mnoha situací lze jistě leccos vytknout, přeci jen měli Vietnamci i regionální ambice, kterými trápili Kambodžu a Laos, ale Tvůj pitomý názor na to, jak řešit vztah k agresivní Francii, Japonsku a ještě agresivnějším USA, je, člověče, úplná blbost. Mírově to šlo vyřešit jen tak, že by se na všecko vysrali a nebránili se. Jako mnozí Čecháčci Tvého typu. Ale to bychom tu už neměli ani Vietnamce, ani Čechy. A nemuseli oponovat tak nesmyslným panázorům. Válečný postoj lze vytknout vždy jen agresorům, nikoli těm, kdo se brání. (A vzájemné rozpory uvnitř napadené země jsou až druhou věcí, i když samozřejmě také vážnou.)

Re: bez názvuDan ngu

29.09.2007

Reagovat

  Diky Vam pane za Vas nazor. Jsem rad, mam s kym diskutovat. Mne nyni skoro 50. Nebyl jsem na vojne tehdy jak proti Americanum tak proti Kambodzanum i Cinanum. Ale stale kladu otazku: Proc Vietnamci museji mit tolik valek? a nejenom proti cizim ale i proti sobe. Vietnam ma 4000 let historie a predpokladam ze vakly meli skoro 90% z tech 4000 let. Neni v tom neco divneho? Nedavno jsem byl na dovolenou ve Vietnamu, a kdyz jsem poslouchal jak muj tata hovoril s jeho prately (on totiz bojoval jak ve valce proti Francouzum tak proti Americanum, byl tam i muj bracha, ktery bojoval v roce 1979 v Kambodzu)...a polozil jsem otazku: Proc tenkrat nebylo na Severnim Vietnamu nejake hnuti proti valce? proc nase maminky tak lehce souhlasily a poslaly sve muze, sve syny do valky? Proc v Americe bylo a o tom hodne psalo o mirovem hnuti, o Jean Fondove, o Johnovi Lennonovi....Proc ti vedeni jak na sevesu tak v jihu Vietnamu nedokazali spolu dohodnout a poslat cizi vojny ze zeme? Poduk vim, tak byl basnik Nguyen Duc Thien jako jediny kdo napsal a protestoval proti valce na severu ale bohuzel pak byl skoro cely zivot ve vezeni. A ted, na co obycejnym lidem takove vitezstvi a nezavislost kdyz minion Vietnamcu musel ze zeme uprchnout a hledat zivot v cizine? Proc vyhnat Francouzy, Americany, Japonce ze sve zeme a ted touzit mit zivot v jejich zemich? Stoji to za to? na co nezavislost kdyz nemit svobodu? ....Nidky se nestydim ze jsem z Vietnamu, ale take nemam duvod nutit sve deti aby hrdily ze jsou Vietnamci, ze jejich dedove a otcove kdysi bojovali a zvitezili nad Americany, Francouzy.... a preji si aby v budousnosti umely sve problemy vyresit mirove a svobodne..

Re: Re: bez názvu

29.11.2007

Reagovat

  Važený pane Dan ngu, nemám v úmyslu se zapojovat do této diskuze, jelikož do politických problémů vaší země vůbec nevidím. Jen vám chci vyjádřit své sympatie. Máte pravdu, že kdyby lidí odmítali válčit, těch několik lidí, kteří války oragnizují by se tak mohlo jedině poprat mezi sebou. Nikdo nemá proč být hrdý na to, že válčí a je třeba hledat mírové cesty. Jste moudrý člověk.Dobře jste to vyjkádřil v posledních větách.

Re: Re: Re: bez názvuFu

29.11.2007

Reagovat

  Nějak špatně jsem to odeslala,snad to budete číst. Děkuji.

V zajetí džungleJiří

29.09.2007

Reagovat

  Vážený Vietnamče neznámého jména či zkratky dan ngu! V podstatě máš možná pravdu, ale žádný národ na světě se nedovede domluvit ani mezi sebou: vemte si případ nynější Barmy. A v historii to nebyl jen Vietnam: Číňané válčili mezi s sebou (vemte si jen novodobou historii: viz Mao Ce Tung a Čankajšek), Korejci válčili mezi sebou, občanských válek bylo mnoho na celém světě - vemte si jen Rusy - bělogvardějci a rudoarmějci, Ukrajince: banderovci proti ostatním, není zde prostor, abych vyjmenovával všechny státy a národy, ale v historii každého národa tomu tak bylo, neexistuje národ, kde by se vše domluvilo mírovou cestou! Dodnes je tomu - i za přispění Američanů v Iráku či v Afghanistánu! Ale k novodobé historii Vietnamu: Japonci, kdyby zvítězili, tak by s Vámi nejednali v rukavičkách, to samé francouzští kolonizátoři, vždyť takový d´Argenlieu byl ješitný kolonista, který myslel na cokoliv, jen ne na blaho vietnamského lidu, o Američanech si netřeba dělat iluze a o Číňanech nebo polpotovcích už teprve ne! Je jen dobře, že dnes má Vietnam přátele všude a v podstatě mu válka nehrozí. A nepřejí si to, naštěstí ani velmoci. Duiker, americký orientalista, diplomat (kdysi působil v Saigonu) a spisovatel ve své knize "Ho Či Min" - nejrozsáhlejší dílo o HČM které kdy vyšlo - popisuje, jak Ho Či Min, přestože Viet Minh zvítězil ve volbách r. 1946, požádal své některé kolegy z VM, aby do budoucího parlamentu uvolnili místa pro členy pročínsky orientované (a antikomunistické) strany (rozumějte, pročankajškovsky orientovanou, tehdy ještě neexistovala ČLR) a oni tak na jeho naléhání udělali. Pročínská strana, jakmile se nově vzniklá VDR dostala do těžkostí, Ho Či Mina zradila. Ale jeho čin byl v rámci celého tehdejšího východního bloku bezprecedentní, protože takto se z tehdejších představitelů východního bloku (Stalin, Mao Ce Tung, Gottwald, W. Pieck, B. Bierut, G. Georghiu-Dej, Josip Broz Tito, Kim Ir Sen aj.) nikdo nezachoval. Bao Daj dostal také od Ho Či Mina nabídku, aby byl poradcem nově vzniklé vlády VDR a jakmile to šlo, Bao Daj ho také zradil. A tak dále. A když po Dien Bien Phu byl Vietnam dočasně rozdělen, jedině USA nepodepsaly ženevské dohody, protože už věděly, že by je stejně nikdy nedodržely. Hanoj by dnes měla přiznat - třeba jen potichu, že na ženevských rozhovorech utrpěla porážku, protože se nepodařilo - ale díky USA - sjednotit zemi. Ale objektivně řečeno - Vietnam podlehl nátlaku velké (již ČLR) Číny, kde už vládl Mao Ce Tung. Takže je vidět, že historie žádného státu není tak jednoduchá, jak to prezentují mnozí zejména z pohledu dnešní doby. Přeji všem svým přátelům ve Vietnamu mnoho úspěchů a jsem docela rád, že se jim začíná dařit. A hlavně, že je mír, protože není to vždy samozřejmostí. Vemte si dnešní Střední východ včetně Iráku, a třeba Afghanistán.

Re: V zajetí džungleHonza

02.10.2007

Reagovat

  Vazeni, dekuji vam pane Jiriho za vasi analyzu. Musite mit Vietnam tak rad a hlavne mate takove historicke znalosti. Je skoda, ze hodne vietnamcu at vzdelanych a nevzdelanych neumi alespon vdecit za svou zemi, ktera jim poskytnula prvni zivobyti, aby dnes melo tolik znalosti (bohuzel hodne zbytecnych). Muzeme komentovat, kritizovat a vyjadrovat nazory ale urazi a pospini svuj narod, historii sve zeme a same svoje pribuzenstvo (otec, bratr,...) tj. ostuda. Ja vic vazim lidi, kteri emigrovali z jihu po roce 1975 nez ty ekonomisticke emigranty, kteri utikaji jen tak ale ve svete falesne prohlasuji, ze byli politicky pronasledovani, aby dostali azyl. Tito lidi se maji nyni trochu lepsi a hned plivnou na svoji minulost. Kazdy z nas muze vyjadrovat nazory, ktere by prispely k lepsim poznatkam rozhodne ne k pomlouvam. Vazeny pane Jiriho, Jeste jednou Vam dekuji za prispevky o Vietnamu. Byl jsem v roce 1989 v CZ a jsem svedkem sametove revoluce. Pan Havel nikam neemigroval. On chodil do vezeni, aby dobojoval. Kdo palil do minulosti pistoli, ten v budoucnosti dostane ranu z dela. Mejte se hezky a jsem s pozdravem. Honza

Re: Re: V zajetí džungleDan Ngu

03.10.2007

Reagovat

  Anh Honza Thong minh oi, dung voi ninh Ong Tay- Ba Dam. Dan Viet minh trong qua khu dung la khong khon nen moi dung sung cua Nga, cua My ma ban giet nhau. Cho du ho co la Ty nan Kinh te hay Chinh tri thi cung chi vi khong song noi o nuoc Viet nam minh ma thoi. Neu khong co su "lanh dao cua Dang" thi nguoi Viet minh chac cung chang phai dung duong, dung cho nhu the nay va cung chang co Ty nam Kinh te hay Chinh tri gi dau. Sao anh khong co ten Viet hay khong muon dung cai ten cua me anh dat khi de anh a?

Re: Re: Re: V zajetí džungleHonza

06.10.2007

Reagovat

  Vazeny pane Dan ngu (cesky je Blbec), je mi moc lito, kdyz musim prekladat vase jmeno do cestiny, vysmali by nasi pratele za vase nicname. Vy skutecne nemate jine jmeno nez Blbec ? Ja mam take vietnamske jmeno ale piseme do KlubHanoi - stranky vsech pratel Vietnamu, proto je vhodny a prakticky mit ceskou přezdívku. Neni povinny a nuceny udavat svoje nacionality. Zijeme ve svobodnem svete. Dale je uz vlastni nazory, respektuji vas a doufam, ze vy muj. Na jedne ceske vlajce bylo vysivano: Pravda vitezi. Nechme vitezit pravdou. Napsal jeden kometator, ze se mirove dohodli ve svete tolikrat konflikcich problemu, proc vietnamci ne. Trvame-li v te nenavisti a nelidskem chovani, mame i hned pred ocima Irak, Apganistan, Palestin... jako nasledek. Budte rozumni. tady ve Vietnamu cekaji na vas vasi rodice, pribuzni a prateli o pomoc. Zustanme lidi a nezlobte se na muj vlastni nazor. Ja jsem vas puvodne nechtel urazit. Vy jste zacal. Koncime tady ano ? Dekuji za pochopeni. Honza

Re: Re: Re: Re: V zajetí džungleFranta

07.10.2007

Reagovat

  Honziku! Ty jsi rozloben? Nech pana Dan ngu, az vyjadril svuj nazor.Mas pravdu, ze Pravda vitezi, ale jen tehdy, kdyz lide za ni bojuje. Jen pokracujte v diskusi! Drzim Vam palce!

Re: Re: Re: Re: V zajetí džungle

17.10.2007

Reagovat

  Honziku, vis co to je v cestine SPLHOUN?

eirtkayv piebceirtkayv piebc

24.12.2007

Reagovat

  gvuf jmebuk qmcgus ojiacu irshqcfz nhfvcgls qpgaj

Re: Re: Re: V zajetí džunglevietnam , my home

27.05.2008

Reagovat

  Já nevím, ale jsem vietnamec a jsem za to hrdý... mě je jedno jestli ostatní 50-ti letý vietnamci jsou hrdý za svuj narod, ale ja 20-ti letý jsem hrdý na svůj národ. Nejsem cikán, ja jsem vietnamec, mam svůj národ, národ má sve historie, žiju v čr protoze se vzdelávám, neznamená to, ze ze navždy, nebo do 50-ti let imigrantem. vietnam je můj domov, jsem na vietnam hrdý, a zkousím neco do své vlasti prispivat.. nebudu hnít někde v cizine 50 let, a pak říct, ze nejsem na vietnam hrdy, protoze tam není paroubek, ods, pivo atd... Dan Ngu je proste blbec, a na takovyhle bl.bce nejsem vůbec hrdej.

Zajimavy nazor.

04.10.2007

Reagovat

  Prekvapuje mne nazor nebo otazka pana Dan ngu: Proc tehdejsi Vietnamsti vedeni jak na severu, tak na jihu nenasli jine a mirove reseni. Kladu take otazku: Proc Vietnamci museli mit tolik konfliktu a valek? s Cinou, s Japonci, Francouzy, Americany, Kambodzany......Samozrejme, ze to jiz patrilo historie, ale je stale aktualni a cenne pouceni pro nejenom Vietnam ale mnoho statu a narodu na svete. S radosti i uctou sleduji nyni setkani vedeni dvou Korejskych statu. Prikladem muze byt i to, jak kdysi dohodli panove Vaclav Klaus a Vladimir Meciar....

do ztracenaSpringpeace

09.10.2007

Reagovat

  Tak si tady čtu příspěvky a mám dojem že až na pár vlaštovek jsou všechny příspěvky mimo mísu a hlavně v duchu jak jsou všichni dobří. To se tady opravdu nenajde nikdo kdo dokáže alespoň trošku s autorem recenze polemizovat? Měl jsem vždy dojem že tento web je uchráněn nemoci internetové debaty "do ztracena", ale vypadá to že asi ne. Škoda.

bez názvuHustl

14.10.2007

Reagovat

  Ano, tedy se vraťme přímo k článku: je vidět, že autor je poučený, ale také, že je poměrně zaujatý. Jako mnozí kritici se upíná na detaily a nevšímá si díla v jeho celku. Není nic snazšího, než odsoudit na základě malých jednotlivostí. Na druhou stranu, těch drobných chyb je, budeme-li kritikovi věřit, dost. Možná by se však zde také měl vyjádřit i sám pisatel knihy, pan Syrůček. Třeba by nás jeho názor překvapil. Nemá s ním náhodou jeho kritik nějaké nevyrovnané účty?

Re: bez názvu

17.04.2008

Reagovat

  Nevyrovnané účty?! V životě jsem pana Syručka zahlédl jednou. Podotýkám, že zahlédl, takže úvaha o "účtech" je zcela bezpředmětná. Kdysi jsem četl dvě jeho knihy. Je zajímavé pročítat tuhle diskuzi. Zdá se, že nevyřízené účty má spíše někdo s někým jiným, že Hustle. To že někdo napíše negativní recenzi musí nutně znamenat, že má s autorem nějaký problém? Poněkud zvláštní úvaha. Nenapadlo někoho zkusit se zabývat recenzovaným textem podrobněji? Všichni jen argumentují, že autor "u toho byl".

bez názvuMilan Syruček

24.10.2007

Reagovat

  Posílal jsem odpověď na recenzi pana kučery okamřitě poté, co mi ji předalo nakladatelství Epocha. Ale dosud jsem ji neviděl otištěnou na Vašich stránkách, aškoliv slovo dostali i jiní a zejména pan Kučera. myslím si, že to není férové jednání.

bez názvuKarel Kučera

24.10.2007

Reagovat

  Vážený pane Syručku, poslal jste mi sice vaše komentáře k recenzi, ale nebylo zde uvedeno jestli souhlasíte se zveřejněním. V tomto smyslu jsem poslal dotaz nakladatelství Epocha, neboť jsem neobdržel kontakt na vás. Odpovědi jsem se nedočkal. Souhlasíte-li s uveřejněním, napište to prosím jasně.

Re: bez názvuMilan syruček

24.10.2007

Reagovat

  Už jsem tak učinuil a text poslal znovu

mail pana Kučery do Nakl. EpochaZdeněk Pobuda

30.10.2007

Reagovat

  Vážený pane Kučero, píšete, že jste poslal do Epochy mail s dotazem, jestli lze uveřejnit reakci autora dr. Syručka. Zatím se nám tento mail nepodařilo objevit. Prosím Vás o sdělení, kdy jste tento mail poslal, protože nechci uvěřit tomu, že bychom ho já nebo redakce nechali bez odpovědi. Mám totiž z Vašeho sdělení poněkud divný pocit - vyloučit stoprocentně chybu na naší straně však pochopitelně nemohu. Takže, kdy jste nám tento mail posílal, prosím? Zdeněk Pobuda - ředitel Nakl. Epocha P.S. Každopádně nepřišlo nic z následující Vaší adresy kkucera@klubhanoi.cz

Re: mail pana Kučery do Nakl. Epocha

10.11.2007

Reagovat

  Máte pravdu je to velmi podivné, že email nemůžete najít. Celý problém je ale zcela zbytečný, neboť každý (tedy i p. Syruček) může kdykoli vložit svůj komentář. Nehledě na to, že je možné kontaktovat admina, za účelem zveřejnění.

Re: mail pana Kučery do Nakl. EpochaKK

22.11.2007

Reagovat

  Ano z této adresy jsem nic neposílal. Použil jsem svůj osobní email.

Re: mail pana Kučery do Nakl. EpochaKK

17.04.2008

Reagovat

  Co takhle omluva za nařčení?!!! To by asi ale bylo na Vás moc, že.

for coolness being forced and also envy any gooJonathanKr

25.03.2015

Reagovat

  Jonathan [url=https://www.ndcc.tv/deals/cheap-nhl-jerseys/]cheap nhl jerseys from china[/url] ch merchandise your complete equipment using the Sundance display mobility photo event.Additionally for the purpose of 27 quite a few years musician includes. [url=https://www.ndcc.tv/deals/cheap-mlb-jerseys/]cheap mlb jerseys from china[/url] Going online and searching for a courier company that specialises in moving important consignments all over the world is the greatest place to start.Also, that using area is entirely separated by just intervals associated with FEW meters in addition to the line noticeable site. [url=https://www.ndcc.tv/deals/cheap-nfl-jerseys/]cheap nfl nike jerseys[/url] ".g household together with the different swimmers. [url=https://www.ndcc.tv/deals/wholesale-nfl-jerseys/]wholesale nfl jersey[/url]

Odpověď panu KučeroviMilan Syruček

24.10.2007

Reagovat

  Poznámky k recenzi od Mgr. M. Kučery Jsem rád, že se někdo tak obsáhle zabýval mou knížkou o historii indočínských válek a dal si práci s ověřováním faktů, které jsou v knize uvedeny. Přiznávám, že mým handicapem je neznalost jazyků národů z uvedené oblasti a proto jsem většinou mohl pracovat s překlady citovaných textů, třebaže to byly překlady, které byly pořízeny v uvedených zemích a tedy jsem předpokládal jejich správnost. Nejsem však jediný, kdo se zabývá indočínskou problematikou a nezná jazyky této oblasti. Uznávám rovněž, že nejsem vědeckým pracovníkem, ale novinářem, který píše o problémech Indočíny, byť s jistými přestávkami, celkem 38 let. Nepíši vědecká pojednání, ale publicistiku, která by čtenáři, neznalému problematiky, ji co nejčtivěji přiblížila. Proto také kromě historických pramenů čerpám z živých rozhovorů a osobních návštěv uvedených oblastí. Věrohodnost některých tvrzení jsem se snažil podtrhnout tím, že jsou to i osobní poznatky, třebaže si vždy uvědomuji subjektivní aspekt osobních pohledů. Ale to v knize několikrát zdůrazňuji a proto dodávám i jiná hodnocení. Myslím si však, že u čtenáře může zvýraznit věrohodnost autora a tím i díla fakt, že nebyl jen vzdáleným pozorovatelem či archivním badatelem, ale často očitým svědkem. S recenzentem souhlasím v tom, že kniha napsaná jen jako vyprávění o mých zážitcích by byla neméně zajímavá a upřímně řečeno, velice rád bych to učinil. Ale vydavatel měl jiné požadavky, příslušná edice si žádala jiné přístupy. Také můj editor měl dojem, že se více zabývám politikou než válčením. Je to přirozené, vždy mě více přitahovaly mezinárodní vztahy, než popisy bojišť. Ale jak píšu v knize, jednou ze zvláštností všech tří indočínských válek byly jejich politické souvislosti. A protože právě jich se týkalo nejvíce nově odtajněných materiálů a protože politika rozhodujícím způsobem ovlivňovala vojenské konflikty, věnoval jsem jí tolik pozornosti. Proto si myslím, že nejsem zase tak zcela neznalý dané problematiky a seznam použité literatury snad naznačuje, že okruh zdrojů není tak omezený, jak uvádí recenzent. Pokud jde o některé „nekompetentní zdroje“ jako je Josef Novotný, uvádím jeho dílo v citované literatuře spíše pro úplnost českých pramenů. Pokud by recenzent porovnal pasáže, jenž jsem podle něj „opsal doslova“, pak by zjistil v porovnání s mou knížkou o Vietnamu Rozpůlený banán, která vyšla v roce 1973, zatímco Novotného v roce 2003, že oba citujeme téhož autora -. Milana Syručka. Pokud ze své prvotiny cituji sám sebe, myslím, že na to mám právo, zvláště když na to upozorňuji. Pokud mne někdo cituje bez udání pramene a oba se v citátech shodujeme, těžko to lze považovat za můj plagiát. K otázce objektivity. Ještě jsem se nesetkal s absolutně objektivním dílem. Každé dílo, byť se sebe více snaží o objektivní pohled, je vždy poplatné míře poznání své doby a svého autora. To také několikrát podtrhuji a připomínám, že bude-li někdo o řadu let později psát dějiny Indočíny, opět bude mít k dispozici nová fakta, ale současně bude také ohraničen mírou poznání, kterou může dosáhnout. Různorodost pramenů, které řadím vedle sebe, by měla dokázat, že jsem se o takovou možnou míru objektivity pokoušel. Jedním ze zásadních zdrojů jsem považoval a dosud považuji tzv. pentagonské dokumenty, tedy studii, kterou si objednal tehdejší ministr obrany USA McNamara u třiceti amerických odborníků, a která měla posloužit nejvyšším americkým místům k hledání východiska z vietnamské války. Studie byla nakonec otištěna v americkém listě New York Times a doprovázena komentářem Maxe Frankela. Právě odtud pramení i věta , že „třicet let americké politiky v Indočíně je řetězec omylů“. To není názor autora knihy, ale autorů pentagonské studie a redakce New York Times. Pokud to recenzent považuje za „příliš velký odsudek“, je třeba kritiku adresovat na uvedené zdroje, které se mi zdály pro celkové hodnocení dostatečně věrohodné. Myslím si, že i „chyb protivníků“ uvádím v hojné míře. Upřímně řečeno, spíše jsem čekal kritiku ze strany vietnamistů za příliš kritický tón k Hanoji, než opačně. „Paušalizovat události bez hodnocení jednotlivých kroků je příliš velký odsudek,“ píše recenzent. Ale vždyť celá kniha je o jednotlivých krocích a těžko je asi mohu vyjádřit v jedné větě. Nevím také, odkud recenzent čerpal závěr, že autor „nebere v potaz chyby protivníků ani rozhodnutí, která přinesla dočasnou převahu ve válce“. Kdybych chtěl být ve svých posudcích stejně autoritativní jako recenzent, musel bych konstatovat, že prostě větší část knihy nečetl. Ostatně bylo pro mne pozoruhodné, že recenzent si vybíral příklady mé „neznalosti problematiky“ relativně z okrajových jevů, vztahujících se například k 19. století, ač to bylo jen malé odbočení od hlavní linie, která se týkala let od druhé světové války do současnosti. Kromě některých připomínek k psaní jmen jsem jiné faktické připomínky nenašel. Ani oné připomínce, týkající se roku 1833 jsem příliš neporozuměl. Autor mi vytýká, že obsazení Tonkinu francouzskou armádou řadím do února a nikoliv listopadu. Já ale nepíšu v uvedených pár větách o obsazení celého Tonkinu, ale řadě bitev od února do listopadu a samozřejmě se zmiňuji i o organizaci Černé vlajky, i přítomnosti čínských vojáků. A pokud se týká heroizace dějin, nevím, v čem by měla u mne spočívat, když o dva odstavce dále píšu o vítězství Cizinecké legie nad Vietnamci v jedné už zdánlivě ztracené bitvě a samozřejmě o celkovém vítězství Francouzů v této koloniální válce. Pokud jsem uvedl, že jednou Vietnamci pobili Francouze a po druhé Francouzi pobili Vietnamce, nevím, koho tím více či méně „heroizuji“. V některých detailech se literární prameny rozcházejí. Nevím, kdo z nás má větší právo tvrdit, že ten jeho vlastní zdroj je neomylný, zatímco ten druhý je lživý. Já si to netroufám a také mnohokrát podtrhuji tuto podmíněnost objektivního pohledu. Stejně tak tomu je u povstání ve středním Vietnamu, které se od rolnických demonstrací rozrostlo na sto tisíc účastníků. Nevím, zda všichni byli či nebyli ozbrojeni, zřejmě nebyli, ale asi zcela beze zbraní také nebyli, protože by jinak nedobyli několik francouzských opevnění. Holýma rukama by toho asi nedosáhli. Pokud se týká možnosti sestřelení francouzských letadel, recenzent uvádí, že se „nezřídka“ stávalo, že byla sestřelena pěchotními zbraněmi. Nemohu si odpustit malou poznámku: kolik bylo těch případů „nezřídka“, když Francouzi tam operovali s dvaadvaceti letadly? Tím chci jen naznačit, jak je všechno relativní. S recenzentem nemohu souhlasit ani pokud se týče toho, kdy „odzvonilo éře kolonialismu“. Pokud recenzent tvrdí, že politika mocností s ničím takovým nepočítala, pak zřejmě přehlédl četná prohlášení amerického prezidenta Roosevelta, který se rozhodně stavěl proti tomu, aby se po válce obnovil koloniální systém, či některá prohlášení Charlese de Gaulla během války na africké půdě, např. v Brazzaville, kde koloniálním národům sliboval po válce svobodu za to, že jejich příslušníci bojovali po boku Svobodné Francie. To bylo také důvodem ke známým demonstracím v Alžíru v květnu 1945, k Ho Či Minově vyhlášení nezávislosti Vietnamu atd. Národně osvobozenecký boj přece nezačal až v 50. a 60. letech, byť to bylo období, kdy nejvíce bývalých kolonií se stalo nezávislými státy. Recenzent správně podotýká, že spouštěcím mechanismem byly koloniální války. Což ale právě skutečnost, že vznikly a že je koloniální mocnosti prohrály, nesvědčí o tom, že „odzvonilo éře kolonialismu“, jak to uvádím? Koneckonců, v roce 1945 ani britské vládě nebylo jasné, že Indie získá nezávislost, jinak by asi ani Indie, ani Británie neprožily tak pohnuté poválečné roky. Recenzent jistě ví, že v představách tehdejší britské a francouzské vlády byla „omezená“ nezávislost v rámci Britského či Francouzského společenství, což neodpovídalo představám vůdců národně osvobozeneckého boje, ať byl veden jakýmikoliv způsoby. Recenzent má pravdu, pokud jde o chyby v některých jménech. Sám uvádí, že pro to neexistují přesná pravidla a to i mne bohužel svádělo k tomu, že když jsem k určitému zeměpisnému výrazu v amerických pramenech nenašel adekvátní výraz vietnamský či přesněji řečeno jeho český přepis, použil jsem americké kódové označení a bylo to přesně v těch případech, které právě recenzent cituje. K některým chybám došlo při korektuře, resp. překorektování, což je případ názvu ostrova Chaj-nan. Je pravda, že ze dvou možností, které jsem našel, jsem použil Haj-nan, ale v knize vyšel Hajnam. Přepisu jsem se dopustil i v případě ruské pušky Mosin, kam se vloudilo nadbytečné písmenko „p“, ale podobných případů jsem pak ve vytištěném textu našel podstatně více, než uvádí recenzent. Píšu knihy a v novinách pracuji půl století a nepamatuji se, že by někdy neřádil šotek, byť je to samozřejmě špatné a pro čtenáře matoucí. Za to se omlouvám Nechci rozvádět všechny detaily zmíněné recenzentem, ale „výstražné torpédo“ existuje skutečně i v americké terminologii a samozřejmě nejde o jiný typ torpéda, ale torpédo vystřelené pro výstrahu. Snad by bylo přesnější „výstražný výstřel torpéda“. Pokud jde o M-16, uvádím jak to, že se jedná o rychlou pušku, tak rychlopalný samopal vzhledem k tomu, že může střílet dávkou a že má teoretickou kadenci až 800 výstřelů za minutu. Dva roky v základní službě jsem se učil skládat a rozebírat jak pušku, tak samopal. Možná jsem mohl uvést jen „pěchotní zbraň“, protože M-16 je porovnávána s ruským „kalašnikovem“ a američtí vojáci jej sami jako ukořistěný často používali místo M-16. Sporné je například jméno jihovietnamské ministryně Nguyen Thi Binh. Tolik o vietnamštině přece jen vím, že Thi značí, že jde o ženu, ale dvacet let jsme v našem tisku, myslím tím ve zprávách ČTK a dalších oficiálních materiálech, uváděli paní Binh jak Binhovou, ačkoliv souhlasím s tím, že je to gramaticky nesprávné. Byl jsem tedy na rozpacích, abych nemátl čtenáře, kteří si to pamatují: jak její jméno psát? Vždyť dosud píšeme Násir a Kaunda, ač se tak přesně nejmenují, držíme se Pekingu a nikoliv Beijingu atd.. Nechci to rozvádět, to bych odbočoval a skutečně nejsem jazykovým znalcem, abych mohl o tom polemizovat. Chci jen říci, že jsem si to u paní Binh či Binhové uvědomoval a s tímto rizikem jsem ji tedy napsal jako Binhová. Na druhé straně Thierry jako křestní jméno jsem asi skloňovat měl a neměl jsem nechat nominativ. U generála Navarra jsem přehlédl, že v daném případě jde o Francouze jménem generál Navarre, zatímco ve Vietnamu se vyskytoval i americký generál Navara a koncovky jejich jmen se mi mohly při skloňování poplést. Pokud se nemýlím, byl to jediný omyl u těchto jmen, ve všech dalších případech jsou uvedeni správně: Navarre a Navara. Netroufám si jako autor odhadnout, zda jsou to tak závažné prohřešky, které vedou recenzenta k závěru, že „se autor v problematice Indočíny příliš nevyzná“, a že jsem si ani nedal práci s výběrem materiálu. Nevím, který ze závažných zdrojů jsem pominul, neberu-li v úvahu román, na nějž se recenzent odvolává a který pro literaturu faktu nemůže být směrodatným zdrojem, byť by byl sebe zajímavější. Rovněž tak netuším, kterou významnou událost z období, o němž knížka pojednává, bych vynechal nebo zcela zkreslil. Recenzent v tomto smyslu neuvádí jediný příklad. Z toho vyplývá, že pak může být nespokojen s celkovou koncepcí, s vývody. V tom se skutečně můžeme rozcházet. Ale to je svaté právo autora a recenzent může s nim nesouhlasit, ale musí respektovat. Ostatně, o tom však recenze nic nevypovídá. Právě ke koncepci neměl výhrady ani Jiří Dienstbier, který knihu na křtu uváděl, ani Cyril Svoboda, který mi písemně poslal své hodnocení a oba jako bývali naši ministři zahraničí právě v tomto směru mohli mít podstatné výhrady. Znovu podotýkám, že nejkritičtější výhrady k americké politice ve Vietnamu, o což asi recenzentovi hlavně jde, měla především pentagonská studie. To však není ani zásluha, ani vina autora. Jinak právě tuto sebereflexi a současně toleranci v americké společnosti považuji za vynikající příklad americké demokracie, jíž není schopna jak naše společnost, tak ani jí nejsou schopni jedni ve vztahu k druhým. Milan Syruček P.S. Tuto odpov+ěď jsem napsal už asi před měsícem. Mezitím jsem obdržel řadu ohlasů, mj. od Jiřího Homoly, který ovládá danou problematiku neméně jako Karel Kučera, našel v knize shodné chyby či přesněji překlepy ve jménech apod., ale jeho celkové hodnocení je veskrze pozitivní. Jsem ctižádostivý jako každý, ale nejsem ješitný. Rád přijmu upřímnou kritiku a poučím se z ní. Bohužel ne každý kritik má dost nadhledu.

Přidat nový komentář

Zobraz článek "V zajetí džungle"

Inzerce

Společnost QUAENTAS s.r.o., pobočka obchodníka s cennými papíry společnosti Goldenburg Group Ltd., hledá pracovníka Zákaznického centra hovořícího vietnamsky.

 

Často kladené dotazy

Klub Hanoi nabízí doporučení a kontakty z oblasti nejčastějších dotazů na vietnamskou kulturu a komunitu v ČR.